Homo technologicus: Genetické a technologické modifikace lidství 

21. 8. 2024 (mai) - Technologický pokrok v oblasti genetických modifikací a umělé inteligence (AI) nás přivedla na práh revoluce, která změní samotnou podstatu lidství. V tomto článku se ponoříme do pravděpodobných scénářů budoucnosti, kde tyto technologie nejenže změní náš svět, ale pomohou vytvořit zcela nový druh člověka – Homo technologicus.

Cesta k nadlidským schopnostem

Genetické modifikace, donedávna považované za sci-fi, se stávají realitou. Možnost "navolit" si vzhled, inteligenci, fyzické schopnosti a zdraví svého dítěte již není jen záležitostí fantazie, ale technologií, která je dnes dostupná – byť zatím legálně omezená. Příklad čínského vědce Che Ťien-kchueje, který geneticky modifikoval dvojčata, aby byla imunní vůči HIV, ukázal, že lidstvo již otevřelo Pandořinu skříňku úprav lidského genomu na přání.

V těchto ranných fázích jsou genetické modifikace přístupné pouze těm nejbohatším, kteří jsou ochotni nést vysoké náklady a rizika spojená s ilegálními postupy (představa, že to sice umíme, ale neděláme je lichá). Ale jakmile počet geneticky modifikovaných jedinců poroste a začne být patrná nejen jejich existence, ale zejména jejich významný vliv na společnost. Diskuse o legalizaci těchto postupů se tak stane nevyhnutelnou. Představte si svět, kde bude možné cíleně vytvářet jedince s nadlidskou inteligencí, fyzickou odolností a bezchybným zdravím. Geneticky upravení superlidé se stanou novým standardem úspěchu a bude těžké ignorovat jejich výhody.

Tento vývoj nutně povede k hlubokému společenskému rozdělení. Na jedné straně budou modifikovaní superlidé s IQ vysoce přesahujícím 300 bodů, s fyzickou kondicí daleko přesahující schopnosti dnešních vrcholových sportovců a dlouhověkostí dalece nad běžný lidský věk. Na druhé straně zůstanou "původní" lidé, kteří genetické modifikace budou z jakéhokoli důvodu odmítat. Je reální, že budou čelit stále větším výzvám a diskriminaci. Postupem času se rozdíl mezi těmito dvěma skupinami může stát tak propastný, že připomene rozdíl mezi dnešními lidmi a zvířaty.

Směrem k symbióze s lidským mozkem

Zatímco genetické modifikace mění biologickou podstatu člověka, umělá inteligence (AI) se zaměřuje na zvyšování kognitivních schopností. Vývoj směřující k AGI (umělé obecné inteligenci) naznačuje, že se blížíme bodu, kdy AI překoná lidské schopnosti v téměř všech oblastech. Co se ale stane, až AI nebude jen nástrojem, ale plnohodnotným partnerem lidského mozku?

Už dnes existují technologie, které umožňují číst lidské myšlenky s přesností až 70 %, jako například systém DeWave z GrapheneX-UTS HAI Centre na University of Technology Sydney. Neuralink, projekt Elona Muska, se zase zaměřuje na implantaci počítače a elektrod přímo do mozku, což by umožnilo přímou komunikaci mezi mozkem a počítačem. Vize budoucnosti zahrnuje symbiózu lidského mozku a AI, kde by každý z nás mohl mít v hlavě svého "virtuálního AI přítele", který nám poskytne přístup ke všem dostupným informacím a pomůže nám ve všech aspektech života.

Představte si, že v hlavě máte AI přítele, který vám pomáhá koordinovat pohyby, analyzovat složité problémy, či dokonce rozvíjet umělecké dovednosti. Můžete být zároveň špičkovým vědcem, klavírním virtuózem a mistrem bojových umění. Jedním pomyšlením. Stejně tak vám může nabídnout společnost v okamžicích, kdy se cítíte osamělí, nebo vám pomoci zvládnout emoční výzvy.

Na rozdíl od genetických modifikací, které jsou obklopeny značnými etickými a legislativními otázkami, je rozvoj AI a její integrace do lidského mozku mnohem méně kontroverzní. Přestože zde existují rizika, jako je ztráta soukromí nebo otázky ohledně kontroly nad touto technologií, očekává se, že její přijetí bude rychlejší a hladší.

Homo technologicus – Nový druh člověka

Nejzajímavější perspektiva budoucnosti však spočívá v propojení obou těchto technologií. Co se stane, až se geneticky modifikovaní superlidé spojí s umělou inteligencí, která bude přímo integrována do jejich mozků? Tato syntéza může vést ke vzniku zcela nového druhu – Homo technologicus.

Tito lidé by měli geneticky optimalizovaná těla a mysli, schopná nejen překonávat hranice lidského potenciálu, ale i adaptovat se na změny ve svém prostředí v reálném čase díky AI, která by byla součástí jejich vědomí. Homo technologicus by byl v podstatě neustále propojen s globální sítí informací a měl by schopnost neustále se učit a zlepšovat. Tato bytost by mohla snadno přecházet mezi světy fyzickými a digitálními, řídit složité systémy a vytvářet novou realitu.

Takový vývoj by zásadně proměnil náš svět. Homo technologicus by mohl snadno vyřešit problémy, jako jsou klimatické změny, energetické krize a nemoci, které dnes sužují lidstvo. Ale zároveň by mohl znamenat konec tradičního lidstva, jak ho známe. Otázkou není, zda lidstvo jako celek tuto změnu přijme, nebo zda vznikne nový druh, který bude nadřazený "původním" lidem. Otázkou je, kdy se tak stane.

Nová éra, nové výzvy

Budoucnost, kde se genetické modifikace a umělá inteligence setkávají, není jen vzdálenou možností – je to reálná cesta, kterou lidstvo již začalo kráčet. Otázkou není, zda k tomu dojde, ale jakým způsobem a jaké důsledky to bude mít. Homo technologicus, nová forma života, by mohl buď sjednotit svět a vytvořit utopii, nebo vést k nevratnému rozdělení a konfliktu.

Vstupujeme do nové éry, kde se musíme ptát, co znamená být člověkem a jaké hodnoty chceme zachovat ve světě, který se rychle mění. Je na čase, abychom se připravili na tuto transformaci a začali diskutovat o tom, jakým směrem chceme budoucnost lidstva vést.

- mai